HUJADA

Vítejte

Teorie výcviku obran

Základní vrozené pudy, důležité pro výcvik obranných prací psů:

1. Lovecký pud: Jde o základní pud, který má každý pes geneticky zakódovaný (štvaní kořisti, stavění, nošení a aportování, sledování kořisti, třesení kořistí, zakousnutí či strhnutí kořisti

     Klíčovým popudem, který je spouštěcím mechanismem pro lovení je panický pohyb kořisti směrem pryč od psa. Kořist je přitom v neustálém pohybu. Toto vyvolá v psovi instinktivní chování, které je založeno na pronásledování kořisti, skočení na ni, zakousnutí a strhnutí kořisti k zemi. Pokud pes zakousne kořist slabě, pokusí se kořist utéci. Pokud ji stiskne pevně, pak se kořist snaží reflexivně tvářit, že ji pes usmrtil a vzdává se. Pes poté stisk povolí a kořist se opět snaží uprchnout. Pes ji proto instinktivně opět uchopí, snaží se o ještě pevnější stisk, škube s ní a snaží se ji usmrtit. Po usmrcení je cíle loveckého pudu dosaženo.

     Tento pud se projevuje již u štěňat a správnou výchovou a výcvikem může být neustále rozvíjen, nebo v opačném případě rovněž potlačován. Tento pud se projevuje při výcviku vysoce ceněným trháním za paži, zadržením prchajícího figuranta atd.


2. Obranný pud: K tomuto pudu patří projevy psa jako je hrozba, upřený pohled, agresivní obrana a kousnutí. Klíčovým popudem k tomuto chování je fyzické, nebo psychické ohrožení psa, popř. otevřená agrese. Cílem psa je dosáhnout tímto chováním vyhýbavé reakce útočníka.

Ve výcviku je tento pud charakteristický následovně: Figurant přichází ke psu a ohrožuje ho. Pes si začne počínat agresivně (vrčí, štěká, kouše, doráží na figuranta), figurant prchá a pes tím dosáhl svého cíle.
Figurant si ovšem musí počínat tak, aby ve psu nevyvolal spíše vyhýbavou reakci (což se většinou stává, protože figurant nemá dostatek zkušeností a ztěží odhadne psychiku a chování konkrétního psa). Je tedy nutné, aby figurant přesně zareagoval na chování psa a v pravý okamžik se nechal zvířetem "zahnat".


3. Vyhýbavá reakce: Klíčovým popudem k vyvolání této reakce je rovněž psychické, nebo fyzické ohrožení. Tato reakce je ovšem typická chováním, kterým se snaží vyhnout se tomuto ohrožení a následně se uchýlit do bezpečí.

V praxi je toto chování vykazováno snahou psa utéci z místa ohrožení, uhnout z cesty, ukrýt se, vzdávání se úmyslu, pokorné a podřízené chování vůči svému protivníku. Jde tudíž o chování, které není pro výcvik žádoucí a každý figurant by se měl maximálně snažit o to, aby ho u psa nikdy nevyvolal.

Žádné komentáře
 
TOPlist